cehă
Děj povídky se odehrává v roce 1647 poblíž Osnabrücku, kde se právě dojednávají podmínky míru, který vešel do dějin jako mír vestfálský. Námětem je fiktivní setkání sedmnácti německých barokních básníků a spisovatelů, kteří jsou představeni skutečnými jmény i díly, ale jež autor vybavil ze své fantazie povahovými rysy, názory a způsoby jednání a dotvořil je do plných, svérázných literárních postav. Básníci předčítají ze svých děl a v diskusích řeší poetologické problémy i osobní spory a animozity, ale posléze nad tím vším u nich převládne téma války a otázka, do jaké míry může, či zda vůbec má literatura — coby pouhé „krásné zdání“ — zasahovat do reálné politiky. Přítomní literáti se o to alespoň pokusí.
Do tohoto historického obrazu se ovšem nenásilně, nenápadně, ale pro Grassovy současníky snadno rozpoznatelně prolíná lehce ironický obraz známé Skupiny 47, jež se poprvé sešla přesně o 300 let později, těsně po konci války, která byla pro Německo i Evropu ještě ničivější než ta třicetiletá. V tomto prolínání Grass znovu prokazuje svou virtuozní schopnost parodie a parafráze i čtenářsky přitažlivé humorně-vážné hry s fatálními událostmi dějin. Díky své nevyčerpatelné fabulační vynalézavosti, ale také díky mimořádně důkladné znalosti dobových reálií zde Günter Grass podal tak živý, plastický a při vší fantazijnosti tak věrohodný obraz barokní doby, pro jaký bychom v německé poválečné literatuře stěží hledali obdobu.
The translation of this work was supported by a grant from the Goethe-Institut. Překlad této knihy podpořil Goethe-Institut.
