cehă
Noc. Slovansko-germánská lékařská tragická fraška (Noc. Słowiańsko-germańskatragifarsamedyczna, 2005) "Východ potřebuje věci a Západ potřebuje krev."Operační sál, lékaři se chystají na transplantaci srdce. Bohatý německý obchodník ale nesouhlasí s tím, že by měl dostat orgán jakéhosi nebezpečného, divokého a nevypočitatelného Poláka. Názor změní až v okamžiku, kdy mu lékaři zalžou, že je to srdce polského germanisty. Ve skutečnosti je dárcem zloděj aut, jehož "východní, slovanské, romantické" srdce nemůže vydržet v kleci západního těla. Operace připomíná podivný rituální obřad, který je zároveň variací na středověké spory duše s tělem. Noc je první ze Stasiukovy volné dramatické trilogie na téma střetu Východu se Západem, kde si polský prozaik, esejista a dramatik pohrává s národními stereotypy, komplexy a problematickými otázkami polsko-německých vztahů. Temný les (Ciemny las, 2007) V temném lese žijí a pracují dělníci z Východu, jejichž práci kontrolují pomocí technických vymožeností bohatí a takřka nesmrtelní obyvatelé Západu. Zavedený pořádek, v němž jedni pracují za nízkou mzdu a druzí zneužívají levné pracovní síly k tomu, aby nerušeně žili v luxusu, naruší až smrt jednoho z dělníků. Tragický pracovní úraz odkrývá křehké a slabé základy západní civilizace, která ztrácí smysl pro realitu, schopnost najít smysl života a jen se úporně snaží udržet si moc. Východ, ona necivilizovaná, divoká a hrubá masa, je ale na západním světě také závislý. Věčný střet poddaných a pánů, chudých a bohatých, se v Temném lesemění v groteskní sci-fi, ironicky glosující dnešní stav západní civilizace. Andrzej Stasiuk nás baví burleskně zveličenými stereotyp, živým, nespisovným jazykem a černým humorem a přitom neskrývá, že stojí na straně obhroublých, ale lidských a upřímných "výchoďáků".Temný les vznikl na objednávku Schauspielhaus Graz, premiéra se uskutečnila 28. září 2006. Čekání na Turka (Czekając na Turka, 2009) Polsko-slovenská hranice už dávno není "pravou" hranicí. Bývalý pohraničník v důchodu, prodavačka alkoholu a chór pašeráků nostalgicky a rozzlobeně vzpomínají na doby, kdy byl hraniční přechod důležitým místem. Za všechny změny - samozřejmě k horšímu - může Evropská unie, globalizace a Západ. Hrdinové se bojí modernizace, všech cizinců a odlišností, kapitalismus je pro ně velkým podvodem. A aby toho nebylo málo, hranici koupil "Turek" a všichni čekají co se bude dít - čekají na Turka. Na rozdíl od Beckettovy hry, kde se očekávaný Godot neobjeví, ve Stasiukově dramatu opravdu přijde. Z opuštěné hranice se má stát skanzen.Hra vznikla v rámci evropského divadelního projektu Goethe institutu "AftertheFall - EuropeAfter 1989", polská premiéra se uskutečnila v Krakově 19. června 2009.
