cehă
Jack London kdysi pronesl: „Ukaž mi muže s tetováním a ukážu ti muže se zajímavou minulostí.“ Ačkoliv tetování zažilo ve společnosti renesanci a překonalo stigmatizaci s ním dlouhodobě spojovanou, rozšířilo se napříč společenským spektrem, napříč ekonomickými třídami, věkovými kohortami i jedinci s různým společenským statusem, stále existují prostředí, v nichž je tetování identifikující proměnou, znakem, který označuje a slouží jako významný nástroj neverbální komunikace. Jedná se především o prostředí totální instituce, jejímž reprezentantem je vězení. Publikace Tělo za katrem představuje výstupy etnografického výzkumu autorkou realizovaného v prostředí českých mužských věznic od roku 2013. Autorka přibližuje skrze různorodé tělesné modifikace odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody, především pak tetování a jeho specifickou symboliku i skrze techniky provedení, tzv. druhý život odsouzených, stejně jako v opačné logice vysvětluje specifika tělesných modifikací ve vězeňském prostředí na základě různorodých aspektů proměňující se předvězeňské identity odsouzených v identitu vězeňskou. Publikace je doplněna o části rozhovorů, které autorka vedla s více než stovkou odsouzených a více než sedmi desítkami zástupců vězeňského personálu, o výstupy více než dvou set hodin pozorování ve vnitřních prostorách věznic a především o autentické fotografie tetování, které autorka pořizovala.
