cehă
Samopal jako vojenská zbraň je nepochybně výsledkem vývoje zbraní ve dvacátém století. Zrodil se v průběhu první světové války a svého vrcholu dosáhl ve válce druhé. Později jej z dominantního postavení vytlačila útočná puška. Od přelomu tisíciletí se již v žádné armádě na světě nevyskytuje ve standardní výzbroji. V omezeném množství jej používají speciální jednotky, některé druhosledové útvary, posádky vozidel a vojenská policie. Na druhé straně ovšem hraje důležitou roli v policejní práci. U jednotek policie jednoznačně patří k nepostradatelným nástrojům v boji proti teroristům a těžce ozbrojeným kriminálním živlům nejhrubšího zrna. Vzhledem k předem určenému rozsahu nebylo možné začlenit do publikace zbraně zařazené do výzbroje armád i policie všech zemí. Čtenáři zde však naleznou reprezentativní výběr nejdůležitějších modelů z celého světa a z nejrůznějších období. Na 150 stránkách autor představuje více než sto nejrůznějších samopalů. Odborně fundované texty jsou doplněny 155 černobílými fotografiemi a 15 technickými nákresy. Zájemcům o vojenské zbraně se dostává do rukou obsáhlá příručka zabývající se historií, vývojem, taktickým nasazením a dalším výhledem tohoto typu zbraně do budoucna.
