cehă
V nové knize vypráví Ota Ulč pozoruhodný životní příběh své čínsko-švýcarské manželky Priscilly Lim. Narodila se v šlechtické rodině, která na konci 19. století měla v držbě více než polovinu Taiwanu a prakticky mu vládla. Po prohrané čínsko-japonské válce se rodina z okupovaného ostrova vrátila do Amoye na čínskou pevninu, kde dědeček založil čtyři banky, byl přijat u císařského dvora a obdařen titulem ambasadora. Posbíral řadu funkcí, stal se předsedou čínské obchodní komory, ředitelem železnice, pojišťovny, telefonní společnosti - moderním průmyslovým a finačním velmožem. Priscillin čínský otec K. K. Lim, známý malíř, později zeti vysvětlil, že dům, jehož počet místností si lze pamatovat, si nezaslouží, aby se v něm žilo. Mezitím jak Mao Ce-tung, tak Čankajšek mu rozšlápli takové principy, rodina se musela rozprchnout do různých částí světa, ale v současnosti se vrátila na Taiwan, kde jí patří mrakodrapy, hotely, průmyslové podniky a banky. Priscilla jako úplně chudá princezna se vydala do Ameriky, pracovala pro UNICEF v New Yorku a tam se poznala s plebejským emigrantem z Plzeňska Otou Ulčem. Pro Číňany byla málo žlutá a naopak v Americe byla až příliš rasově jinobarevná, a nejvíc se jí dotklo, když ji někdo označil za Japonku. Priscilla tvrdila, že si univerzitního profesora Otu Ulče zvolila za manžela proto, že se s ním nikdy nenudila. Jejich rasově smíšené manželství se naplnilo i příchodem potomka, jak doporučuje Konfucius. Třikrát spolu objeli celý svět a přesvědčili se, jak je rozmanitý a bohatý, ale kolik v něm taky vře nesnašenlivosti, kolik absurdit člověka obklopuje a kolik nových zkušeností ho může obohatit.
