cehă
Sledujeme-li dílo určitého autora, nutně dospějeme v rámci jeho pozdní tvorby k posledním obrazům, nebo dokonce přímo k jednomu konkrétnímu poslednímu obrazu. Máme zažité termíny jako raná tvorba, která zahrnuje počátky a období hledání, po ní následuje doba zrání, jež spěje ke zralé tvorbě, gradující ve tvorbě vrcholné. Nakonec přicházejí poslední obrazy - ty mohou být vyústěním předcházející tvorby, často se od ní však odlišují, a jsou tak nějakým způsobem výjimečné. Ne zřídka se proto stává, že nemají, pokud jsou takto problematické, v rámci autorova díla plnohodnotné postavení. Neexistuje jeden standardní poslední obraz, ale různé poslední obrazy, tak, jak jsou různé umělecké osobnosti a jejich životní osudy. Vedle exkurzu představujícího ikonická exempla posledních obrazů ze světových dějin umění se v jednotlivých rozborech kniha zaměřuje na české malíře tvořící především ve 20. století: Josef Šíma, Kamil Linhart, Jan Zrzavý, Adriena Šimotová, Karel Šlenger, Arnošt Paderlík, Bohumír Komínek a Tomáš Vosolsobě.
