cehă
Caragialova vrcholná komedie Ztracený dopis (1884) je dodnes uváděna na rumunských i zahraničních scénách. Odehrává se začátkem 80. let v rumunském provinčním městečku, ale celkový smysl toto vymezení daleko přesahuje. Zápletka je založena na volebním konfliktu mezi konzervativci a liberály a dostává se do pohybu díky kompromitujícímu milostnému psaníčku. Komično vyplývá z neočekávaných situačních zvratů, z vystižení charakterových nedostatků postav a z jejich barvité jazykové charakteristiky. Naléhavý pocit absurdity se dostavuje při rozuzlení, v němž se vítězem stává kandidát, který všechny překoná svou primitivností i nemorálností.
V komedii Bouřlivá noc (1879) autor představuje společenskou vrstvu zbohatlíků, která se vytvořila po rusko-turecké válce (1877-78), v níž rumunské knížectví získalo nezávislost na Turecku. Satiricky odhaluje flagrantní rozpor mezi mondénními aspiracemi těchto „parvenus“ a jejich faktickou zaostalostí a nevzdělaností. Situační komika pramení z časté záměny postav a jazyková komika je založena na používání zkomolených slov francouzské provenience.
Komedie Když se slaví karneval (1885) má nejblíže k žánru frašky. Je plná záměn postav „qui pro quo“; odehrává se na bukurešťském předměstí během karnevalu, na němž si místní „lepší společnost“ chce dokázat, jak vznešeně se umí chovat. V tomto případě autor parodoval nejen přízemní maloměšťáky, ale také dobový žánr melodramatu.
V jednoaktovce Pan Leonida proti reakci (1880) pan Leonida v županu a pantoflích planě horuje pro republiku a revoluční změny. Stylizuje se do role politického teoretika a jeho výklad událostí, založený na bezmyšlenkovitých frázích, je jen směšnou karikaturou. Pravý charakter se naplno projeví ve chvíli, kdy se zdá, že propukla revoluce.
V dramatu Křivda (1890) je městské prostředí vystřídáno venkovským a komika tragičnem. Postavy jsou silné charaktery, schopné velkých vášní. Psychologická zápletka spočívá v tom, že hostinská Anca žije několik let s vrahem svého muže, ale jen proto, aby důkladně připravila odhalení vraždy, vedena přesvědčením, že zlý čin nesmí zůstat nepotrestán.
