cehă
Renesanční letohrádek Hvězda patří k symbolům Prahy. Kolektiv badatelů pod vedením Ivana P. Muchky zdůrazňuje, že neobvyklá podoba i mimořádně umělecky kvalitní štuková vy´zdoba Hvězdy se vymyká česky´m či evropsky´m lovecky´m zámkům. Autoři jej uvedli nejen do kontextu habsburské „rekreační“ architektury , ale také do kontextu architektury evropské. Univerzální idea stavby určené k sezónnímu odpočinku mezi zelení prochází cely´m rany´m novověkem v podstatě nezměněna; konkretizuje se ale v nejrůznějších architektonicky´ch realizacích. Mezi specifika pražského letohrádku, která text podrobně analyzuje, patří především půdorys šesticípé hvězdy, překvapivá monumentalita stavby a její zdánlivě bezúčelny´ pevnostní charakter, technicky velmi náročná střecha, mnohovrstevnatá a současně hravá ikonografie bílých štukovy´ch reliéfů v interiéru, jejichž podoba evokuje anticky´ Řím. Stejně tak obora, která byla již v renesanci zkrášlena zřízením široky´ch alejí, křížících se do obrazce hvězdy, je autory knihy chápána jako vy´znamny´ prvek utvářející charakter Hvězdy. Zásadní vliv při budování letohrádku měl pražský místodržící Ferdinand II. Tyrolský (1529–1595), „inventor“ a stavebník Hvězdy. Jeho role u dvora, humanistická osobnost i společensky´ a otevřeny´ životní styl ovlivnily kulturní prostředí míst, kde poby´val. Letohrádek Hvězda je dílem, které mělo působit umělecky´mi prostředky, uchvacovat divákovu mysl, atakovat jeho smysl pro krásu a zároveň sloužit ke sportovním aktivitám. Bohatství motivů a myšlenek, jež mohly by´t pro umělce Hvězdy určující, zpřístupňuje vy´pravná obrazová dokumentace knihy. Autorem nových snímků štukové vy´zdoby Hvězdy je fotograf Vlado Bohdan.
