cehă
Kniha je konfrontací dvou stanovisek k tématu globalizace. V první části, nazvané Vláda hyperkultury: kosmopolitismus a západní civilizace, filozof a sociolog Gilles Lipovetsky podrobně mapuje fenomén globalizace, který datuje od zhroucení sovětského impéria. Jeho esej lze chápat jako takřka úplný výčet rysů tohoto jevu, přičemž formuluje jak jeho pozitivní, tak negativní stránky. Francouzský ekonom a esejista Hervé Juvin v druhém příspěvku Kultura a globalizace představuje odlišný přístup a takřka výhradně vidí zápornou stránku globalizačního procesu. Jde mu o obranu civilizace, které je součástí. Neupadá přitom do nacionalistického extrému ani eurocentristické přezíravosti. Celý jeho text je apologií kultury, a to nejen vlastní, ale i všech ostatních, před komerčním a ideologickým zhloupnutím. Formuluje při tom stanoviska, která nejsou v souladu ani s politickou korektností, ani s ideologií lidských práv. Třetí část obsahuje přímou polemiku obou autorů. Tam, kde Lipovetsky obezřetně váží pro a proti, Juvin se zaujetím hájí jednoznačnost. Dochází zde k vyjasnění obou stanovisek a vychází při tom najevo, jak důležité je brát v potaz i fakta, která unikají běžnému mediálnímu zpravodajství.
