cehă
Od roku 1969 v Paříži žije a tvoří český malíř František Janula. Tento žák Josefa Kaplického za téměř sedmdesát let soustavné práce vytvořil pozoruhodné dílo, které dříve či později nade vší pochybnost nebude moci být přehlédnuto. František Janula prožil a dosud žije bohatý život pokud jde o prostředí, ve kterých se pohyboval i pokud jde o osobnosti, se kterými se setkal. Jeho učiteli byli mmj. Emil Filla, Jan Bauch, František Tichý. Jeho malířské začátky velmi oceňoval např. Jaromír Pečírka. Vystavoval od přelomu padesátých a šedestátých let v Čechách a poté, kdy odešel z víceméně zajištěného postavení, uskutečnil přes sto výstav v Evropě, především ve Francii. Byl prvním z výtvarníků, který měl kdysi ateliér na Novém Světě, zažil ještě konec pařížské bohémy, stýkal se kupř. s Josefem Šímou a s tehdejší výtvarnou i literární pařížskou elitou. Působil v Galerii ABCD jako generačně mladší kolega takových umělců, jako byli kupř. Hans Hartung, Pierre Soulages, César Baldaccini, Vieira da Silva, Ladislav Kijno a další. V roce 1973 vystavoval ve Studiu Paul Facchetti. K jeho přátelům patřili básníci Michel de Smet a Jean Luc Sigaux a dodnes patří Jean Orizet a Francois Lescun. Velké přátelství a vzájemné uznání jej pojilo s výtvarným kritikem Jossé Pierrem, i u nás známým. Rozhodující je ovšem dílo Františka Januly, který se v tomto roce dožívá osmdesáti pěti let a stále pracuje. Galerie DORKA v Domažlicích shromáždila v průběhu let reprezentativní kolekci jeho prací od padesátých let do současnosti. Mnoho již bylo po roce 2000 vystaveno na více než deseti výstavách v Čechách - kupř. v Galerii Klatovy/Klenová, Galerii Františka Drtikola v Příbrami, v Galeriích Diamant a Vyšehrad v Praze, v Galerii Orlovna v Kroměříži atd., a také v Galerii DORKA, která Františka Janulu v ČR zastupuje. Jméno Františka Januly není veřejnosti zcela neznámé i díky vícero televizním filmům a reportážím o něm natočených (režiséři Karel Fuksa, Petr Skala, Konstantin Karageorgiev, Arnošt Goldflam). Dílo Františka Januly si dle našeho názoru pro svou nespornou kvalitu, ve které se dle slov dr. Jiřího T. Kotalíka snoubí česká obraznost s francouzskou noblesou, zaslouží pozornost odborné i laické veřejnosti.
