cehă
dějiny opery zasvěceně rozebírají mnohá díla největších skladatelů, od monteverdiho a Händela přes mozarta a Verdiho až po Wagnera, Strausse, pucciniho, berga či brittena. autoři čtivě líčí i společenské, politické a literární pozadí opery, ekonomické souvislosti a neustávající polemiky, které vývoj opery po staletí doprovázejí. Ústředním tématem knihy je zkoumání napětí – mezi hudbou a slovy, mezi postavami a pěvci – které operu oživuje a sytí. V polemické závěrečné kapitole autoři zkoumají problém, kterému opera čelí v posledním půlstoletí, kdy prakticky nevznikají žádná nová operní díla, a pokud ano, obvykle nenaleznou na repertoáru trvalé místo. přesto je poselství této knihy oslavné. Většina dnes živých a oblíbených operních děl sice vznikla v evropě hluboké minulosti, opera jako umělecká forma je však i nadále neobyčejně životaschopná a podnětná. i nadále lidi fyzicky, psychicky, emocionálně i intelektuálně proměňuje a vyjadřuje lidskou zkušenost způsobem, kterého žádná jiná forma umění nemůže dosáhnout.
