cehă
Vinobraní je třetí opereta OSKARA NEDBALA (1874–1930). Po shovívavě přijaté prvotině Cudná Barbora a obrovském úspěchu, jaký zaznamenala jeho Polská krev, se Nedbal ocitl v situaci, kterou dobře vystihl jeden z kritiků: „Velký úspěch zavazuje. Skrývá však také dvě nebezpečí. Buď se autor pokouší úspěch zkopírovat, nebo zamíří příliš vysoko.“ Polská krev zaujala námětem, který na jeviště vídeňského Carlova divadla, kde se 25. října 1913 uskutečnila premiéra, vnesl dávku slovanského exotismu, v Nedbalově provedení přivítaného jako „transfúze vídeňské operety“. U slovanského prostředí tedy Nedbal zůstal i tentokrát. Volba Chorvatska jako dějiště Vinobraní se připisuje libretistům, kteří vyšli vstříc skladateli, jehož vábila možnost využít rytmů jihoslovanských tanců. V Polské krvi s úspěchem uplatnil polonézu, mazurku a krakowiak, ve Vinobraní posloužil k vystižení lokálního koloritu tanec, spjatý se slovanským jihem (Srbskem, Chorvatskem, Bosnou) pod názvem kolo.
